18. 07. 2019

Opory na rajčata trochu jinak

ZAHRADA – Jistě znáte kovové spirály, které se používají jako moderní opora k tyčkovým rajčatům. Je to dodbrý vynález, který nahradil před tím běžně používané dřevěné kůlky. Kovové tyčky vytvarované do spirály jsme používali také, ale ke konci se nám nějak stalo, že narostlá rajčata si s tyčkami dělala, co chtěla. Znáte to, dnes musí být všechno nejlevnější, takže i v případě kovových spirál jsme se jednou napálili a koupili takové, že nevydržely skoro nic. Ohýbaly se a v polovině sezóny už nebylo jasné jestli spirála drží rajče, nebo rajče spirálu.
Možná i pod vlyvem tohoto zážitku jsme letos zkusili trochu jinou variantu. Možná se budete smát, anebo alespoň usmívat se, ale na naší malé zahradě to šlo udělat. Jistě, kdo pěstuje rajčata na desítky, či stovky kusů, asi by nás s tímto nápadem poslal někam. Ale my máme jenom jeden záhon…
A tak vznikly domečky pro rajčata ve velmi netradičním provedení.


Na začátku všeho byla vycházka předjarní přírodou. Na jedné mýtině byly relativně čerstvě vysazené mladé borovice. Aby mladé jehličnany měly místo k růstu, majitel lesa tam vyřezal většinu mladých bříz, které vyklíčily z náletu. Podřízlé břízy, vysoké tak asi 2 a půl až tři metry ležely na místě, kde před tím rostly. Byly ponechány svému osudu, neboť majitel lesa v nich žádné uplatnění neviděl. My ano – a tak kmeny mladých břízek ještě jedno uplatnění našly. U nás na zahradě…

Vytvořili jsme z nich přírodní stojany, jaké se občas používají na popínavé rostliny.  Na jeden “stojan” jsme použili 5 březových kmínků – určitě by ale stačily 4. Z tenkých březových větví, které by se daly normálně využít třeba na výrobu košťat, jsme kolem kmínků zaražených hluboce do země, spletli jakési prstence. Ty tyto opory zpevnily a daly jim smysl. Na malém záhonu určeném právě na pěstování rajčat jsme postavili celkem tři opory, a to tak, aby ještě bylo dost místa na další tři rostliny, ne však tyčkové, ale keřové odrůdy rajčat. To bylo ještě v březnu.

Relativně velmi brzo, 22. dubna jsme rajčata vysadili ven na zahradu. Pod každou oporu jednu malou sazenici.
 Proti zimě jsme  každý stojan omotali fólii, ale tak, že v horní části každého stojanu zůstala otevřená část, takže na zahradě vzniklo cosi mezi fóliovníkem, komínem a tak trochu podivným artefaktem. Nebylo to moc hezké, ale doufali jsme, že to bude alespoň praktické. Trochu s obavou jsme sledovali, co se bude dít.
Jaro bylo chladné a fólie na oporách zůstala skoro až do konce května. Kolem každé  opory jsme vysázeli tzv. afrikány (Tagetes). Některé zlikvidovaly slimáci a plže. K těm, co přežily, jsme později ještě dosázeli balzamínky (Impatiens walleriana). A také ještě tři kusy keříčkových rajčat.

Začátkem června už byly mladé rostliny rajčat dobře zakořenené, začly růst a měly první květy. Ke každé rostlině jsme přidaly do prostřed opory ještě jednu tyčku, ke které jsme mladé rajčata začli vyvazovat.

Na konci června se rozjela i keříčková rajčata a konečně začly trochu kvést i letničky podsazené na volných částech půdy.

Konečně až srpen přinesl ten kýžený efekt. Rajčata začínají zrát a ve své kráse se předvádějí i letničky, které kryjí povrch půdy, čímž ji částečně chrání od vysychání i růstu plevelů. A jsou i hezké, což je také podstatné.
Plody rajčat se snadno opírají o prstence upletené z větví bříz, čímž ulehčují rostlině a vylepšují její stabilitu. Pro příště víme, že stojany by klidně mohly být ještě o něco užší. Na rok budem chytřejší.
 Zdroj: Pavel Chlouba

Komentáře nejsou povoleny

 

 

error

Sledujte nás na sociálních sítích.