23. 10. 2019

Kreslení a malování jako lék proti stresu

MNETĚŠ – Jako malé děti jsme kreslili všichni. Unikali jsme tím od reálného světa. Pastelkami jsme se prokreslili až do kouzelného světa fantazie, kde domečky byly zdobeny srdíčky, draci šlehali oheň a pokud nějaká postavička měla zelený obličej, tak vypadala přesně tak, jak jsme ji dětskýma očima viděli. Naše obrázky vyjadřovaly náš svět uvnitř. Pocity, bez přetvářky. A třebaže dětské obrázky nebyly vypracovány pevnými tahy, byly kouzelné. Byly projevem naší duše. Mluvily beze slov. A o tom očista duše je.

autorské dílo Markéty Menčíkové

Vše, co v nás uvízne, musí jít ven. Jako děti jsme to řešili obrázky, tak nějak instinktivně. Jako dospělí se z toho vypovídáme. Ale co když nemáme odvahu si o svých problémech s někým povídat? Co když se bojíme, že když to vyřkneme nahlas, že pak to teprve bude problém? Třeba není vidět a zanikne? Nezanikne! Ale co třeba to zkusit znova jako děti? Očistit duši beze slov.

Čistit duši je totiž nesmírně důležité. Stres a napětí musí z těla ven. Pokud si je tam necháme, doslova nás začnou uvnitř požírat. A pak začne churavět fyzické tělo. Jak je to možné? Nu, každý máme nějak

autorské dílo Markéty Menčíkové

nastaven imunitní systém. V těle si neseme, mimo jiné, mnoho genetických informací, hodně virů a bakterií a náš imunitní systém je drží pěkně pod zámkem. Ale pokud máme psychickou zátěž a ta je dlouhodobá, imunitní systém se oslabuje a některé ty zámky musí odemknout, aby mohl udržet ještě nějakou dobu psychiku. A tak se ven dostane třeba rýma, kašel, ale bohužel i závažnější nemoci. Proto je důležité udržet v pohodě hlavně psychiku.

Teď jsme dospělí a kouzelný dětský svět je pryč. Máme vysoké nároky na život a sami na sebe. Bohužel i naše nároky na kreslení a jeho výsledek jsou vysoké. Už se nespokojíme s kresbičkami na dětské úrovni. Jakápak by to byla očista, kdyby výsledek byl k vzteku.

Naštěstí dnes jsou kurzy kreslení a malování pro dospělé, kde nás zkušený lektor dokáže nasměrovat tak, abychom si vytvořili díla, za která se nebudeme muset stydět. Ať už krajinku, zátiší, nějakou abstrakci, či portrét. V podstatě v každém nás dřímá umělec. Naše dětství mezi čtvrtým a pátým rokem je toho důkazem. Tvořili jsme jako o život, byli jsme bezprostřední a pak přišel nějaký chytrák a začal naše díla posuzovat. A posuzoval tak, jak v jeho očích by to mělo být správné. Jenomže jeho oči viděli jinak, než vaše. Jeho domněnky, jak by něco mělo vypadat, byly obrazem jeho duše. Ne vaší. A toho umělce ve vás omráčil a poslal do nevědomí, a na něj navrstvil hromadu ega. A toto ego vám teď nedovolí „se snížit“ a pokusit se opět malovat. Ale všichni máme možnost volby. Můžeme se rozhodovat. A proč se nerozhodnout zkusit znova kreslit a malovat, když je to ozdravný proces? Správný lektor to v nás znovu probudí, nebude soudit a navíc ukáže, jak tomu dát punc dospělosti. Kresby a malby už nebudou na dětské úrovni. Jsme dospělí a můžeme si hrát na velké umělce. Pryč s předsudky! Kupte plátno, barvy, štětce a dejte průchod svým emocím. Vždyť, co horšího se může stát, než že z toho vyleze patlanice, ze které lidé mohou hádat, co tím chtěl umělec říci.

Staré přísloví praví: „Ve zdravém těle, zdravý duch.“ A platí to i obráceně. Takže zahoďte předsudky, milujte sebe, malujte a čmárejte!

díla kurzistů – obrázek vlevo- kresba podle fotky na konci kurzu, obrázek vpravo je srovnáním kresby kurzisty na začátku kurzu a na konci kurzu

Komentáře nejsou povoleny

 

error

Sledujte nás na sociálních sítích.